FAMU a AMU /oceněné studentské filmy z FAMUFESTU 2005 a vybrané filmy AMU/
Lucie už je v posteli /Jitka Rudolfová, ČR, 2005, 25 min/
Hello, my name is Lucy, I am from Czech Republic. Dokumentární portrét těhotné modelky.
Ze života matek /Kristina Dufková /ČR, 2005, 7,5 min/
Animovaný snímek o tom, že po porodu je rázem ze života zmatek.
Nejlepší je pěnivá /Jan Prušinovský /ČR, 2005, 17 min/
Hraný film s Josefem Poláškem v hlavní roli. Humorný snímek o starém mládenci, o napuštěné vaně s borovou vůní a o seznamování přes rádio.

Andělé pláčou
Více než rok sledovala dokumentaristka osudy několika slovenských homosexuálů. V zjevné snaze pochopit hrdiny a sdělit divákovi především to, jak sami vnímají svoji roli ve společnosti, ukazuje snímek jejich každodenní život v neviditelných i vyostřených konfliktech s okolím. Vztah slovenské společnosti k jiné sexuální orientaci významně ovlivňuje katolická církev, jejíž odmítavý postoj k homosexualitě přebírají politické strany i některá média.

Já a ty a všichni ostatní
Nezávislý snímek, jehož hrdinové nepřestávají věřit naději, že jednou někoho opravdu potkají, možná ten někdo nalezne je a změní jejich budoucnost. Roztomile otevřený a žensky něžný pohled na to, jak těžké je v tomto podivném světě najít spřízněnou duši, a když už ji najdete, jak se pak přestat bát. Jemný, křehký, vtipný film je příběhem každého z nás. Ocenění: Zlatá kamera na MFF Cannes 2005, Cena kritiků za nejlepší hraný film tamtéž.

Tichá radosť
Psychologický snímek o zdravotní sestře, která je okolnostmi donucena přehodnotit svůj dosavadní život i vztahy – odchází z manželství se sobeckým mužem, řeší svůj intimní poměr v zaměstnání. Se svou kamarádkou vede rozhovory o ženské emancipaci, stárnutí, citech a osamění. Oceněno na festivalech v Mariánských Lázních, San Remu a Chicagu. Hrají: Magda Vášáryová, Jana Brejchová, Jiří Bartoška, Juraj Nvota

Manželské etudy po dvaceti letech - Ivana a Václav
Jeden z dílů úspěšného dokumentárního cyklu, který byl letos uveden Českou televizí. Navazuje na cyklus Manželské etudy, odvysílaný Československou televizí v roce 1987, který mapoval partnerské dvojice od svatby po dobu šesti let (1980 - 1986). Od roku 1999 pokračovala Třeštíková v natáčení a hrdiny svých snímků doprovodila až do současnosti. V díle Ivana a Václav sledujeme manželskou dvojici architektů, která na pražských Vinohradech provozuje prodejnu. Mají spolu pět dětí. Zdálo by se, že jsou šťastni ...

Hirošima, má láska
Režisér Alain Resnais, tvůrce francouzské nové vlny, natočil podle scénáře spisovatelky Marguerite Durasové milostný snímek o lásce a zmaru, o síle citu a zapomnění. Sledujeme příběh francouzské herečky, která přijela do Japonska natočit film. Předposlední noc stráví s Japoncem, který v ní vyvolá čtrnáct let starou vzpomínku na druhou světovou válku a její první lásku. Resnaisův debut, jedinečné dílo z hlediska struktury vyprávění, získal na MFF Cannes cenu FIPRESCI.

Válka očima žen
Žily na území bývalého prvorepublikového Československa. Dospívaly, čekaly na štěstí a lásku, místo toho do jejich osudů tragicky zasáhla druhá sv. válka. Šest různých životních příběhů žen poznamenaných válečnými hrůzami. Ženy vnímají válečné události jinak než muži. Právě proto stojí úhel jejich pohledu za zaznamenání.

Táta jako máma
„Mnoho mužů má děti, ale ne všechny děti mají otce.“ Cyklus společnosti Febio který formou devíti patnáctiminutových fejetonů představuje otce v doposud exotické roli – na rodičovské dovolené. Vždy se jedná o obrázek tří tatínků, z nichž každý je něčím jiným - pochází z rozdílných sociálních poměrů, mají odlišné profese, různě staré děti a prožívají odlišné situace. Autorkou celého projektu je právě D. Smržová. Jeho natáčení záměrně zůstalo pouze v ženských rukách a podílela se na něm řada předních českých režisérek: O. Sommerová, V. Chytilová, I. Pavlásková, A. Hynková, A. Činčerová a samozřejmě sama Smržová (Otcové dětí nejen zdravých, Otcové samoživitelé, Otcové s alternativním pohledem na život).

Nosferatu a DG 307
Symfonie hrůzy na motivy filmu Upír z Nosferatu režiséra Friedricha Wilhelma Murnaua realizovaná domácí legendou DG 307, podbarvená neodmyslitelným sugestivním přednesem Pavla Zajíčka. DG 307 skvěle kopírují děj filmu, dramaticky vypjaté momenty střídají s uvolněnějšími pasážemi, jejich hudba ani na okamžik neztrácí nic ze své emocionality, přesvědčivosti a neuvěřitelné naléhavosti. Totéž platí i o hlasu Pavla Zajíčka, který o filmu uslyšel poprvé, když dávný přítel poznamenal, že vypadá přesně jako filmový upír.